Co znamená být ?svatým? dnes?
Svatí mezi námi jsou lidé, kteří následují Krista v duchu a prostředí dnešní doby. Svatí mezi námi nejsou
nápadní extrémním oblečením, účesem, vyzývavým chováním, vyhlašováním zbožných průpovídek a odříkáváním citátů
z bible. Tak se chovají spíš nemocní než svatí lidé. Svatí mezi námi, jsou-li nápadní, pak vlídností k druhým,
svědomitostí v práci. Tím, že je na ně spolehnutí. Nemluví příliš s lidmi o Bohu - ale tím víc s Bohem o lidech,
mezi nimiž žijí. Znají svou víru z osobního přesvědčení. Vědí, proč věří v Boha a umějí odpovědět na běžné
námitky proti víře. Dnešní svatý je kliďas, který běžné denní mrzutosti řeší spíš žertem a s humorem než
s rozčilováním. Ví, že nad všemi událostmi světa je Bůh, který i zlé umí obrátit v dobré těm, kdo v něj důvěřují.
Svatý mezi námi nekritizuje lidi kolem sebe, neodsuzuje, ale snaží se je pochopit a pomoci jim. Když mluví,
tak mluví o něčem, neplácá o ničem, jen aby se klábosilo. Ví, že povídavost je známkou slaboduchosti. Nikdy
neslibuje něco,o čem ví, že by to nemohl splnit. Před druhými se nevytahuje a snaží se mluvit co nejméně o sobě
Na druhé nežárlí.

Nevšímá si toho, co o něm říkají druzí za jeho zády. Když mu někdo vytkne chybu, přemýšlí, jak ji napravit,
má-li ji opravdu, nebo co dělat, aby nepůsobil špatným dojmem, když tu chybu nemá. Nikdy se nehádá, i když ví,
že pravdu má on. Řekne své mínění a to stačí. Nikomu své mínění nevnucuje. Působí na druhé svým příkladem, svou
osobností. Denně setřásá vše staré. Snaží se denně vytvořit ze sebe lepší typ člověka, lepší podobu křesťana.
Poslední poznávací známkou světců mezi námi je, že všechny tyto krásné zásady sice přijali za zásady svého
denního života, ale ještě se jim nedaří zachovávat je vždy denně. Ještě klopýtají, ještě chybují. Ale z klopýtnutí
si nic nedělají. Vědí, že svatost spočívá v neustálém začínání. Vědí, že i ti největší světci jsou omilostnění
hříšníci - tedy lidé jako my. Tato poznávací znamení světců dnešní doby otvírají dveře k cestě za svatostí i nám,
nám všem.

Svatí nejsou svatí proto, že by nikdy neklesli. Jsou svatí proto, že po každém pádu vždy znovu povstali k novému
úsilí!

(Ladislav Simajchl)